Já a dobrovolnictví? Začalo to vlastně hrozně nevinně. Můj trenér potřeboval pár lidí na trať závodu od Runczechu. Šlo nás více, tak proč ne. No a od té doby se to se mnou veze. Přišlo mi to totiž úžasné. Plno lidí okolo, atmosféra nabitá emocemi, všichni povzbuzovali a taky mi trochu dělalo dobře, že jsem ta důležitá. Jsem součástí celé akce a div že nejsem favoritem na vítězství. Prostě mě to nadchlo.
U Runczechu jsem doteď, jen s tím rozdílem, že teď verbuji ve škole „děti“ jako další dobrovolniky já. Je to sice složité, ale vždy se najdou dobré duše, které jdou se mnou.
Mimo to jsem měla možnost být součástí dalších sportovních akcí jako atletika, hokej, tenis a dokonce i mezinárodních sportovních konferencí.
Díky dobrovolnictví jsem potkala plno skvělých lidí a dostala se na místa, kam „normální smrtelník“ nezavítá. Pokaždé mě nabíjí ta atmosféra kolem, sdílení emocí a týmový duch.
V posledních letech mě velmi baví Olympijské festivaly. Je to perfektní projekt, kde si mohou děti i dospělí vyzkoušet různé druhy sportů. Jako tělocvikářka jsem nadšená z toho, že lidé chtějí dobrovolně cvičit, bez toho abych je musela přemlouvat. Jako dobrovolník tam proto trávím celou dobu a mohu jen doporučit jejich návštěvu.
